happiness in life-3.kapitola

Sobota ráno:

„Dobré ráno Hisano„ řekla Rukia své sestře.„Dobré ráno Rukia-chan„Odpověděla jí Hisana z kuchyně což znamenalo že vaří.„Kde jsou naši ?„ zeptala se a promínala si ospalé oči a zapínala televizi.„Jeli brzo ráno do práce„ oddechla si „Aha no to je dobře alespoň budeme samy. Chtěla jít za sestrou do kuchyně ale zastavila se... zastavila se protože slyšela v televizi něco o Karakuře...

Dnes jsme obdrželi čerstvou zprávu že ve městě Karakura zmizel jeden mladý muž, údajně šlo o únos zde je jeho popis : Zrzavé vlasy, věk okolo 17 let, výška okolo 175 cm. Pokud ho někde uvídíte volejte prosím policii Děkuji.

Rukia stála jako opařená „ To nemůže být on ne.. ne„ mumlala si potichu a začala se třást ale proč ? Vždyť ho vlastně ani nezná. Je to proto že je to bratr její lásky ?

Ve stejnou dobu v místě kde je Ichigo:

Ichigovi se konečně podařilo sundat pásku z úst.„Sakra musím se odsud dostat„. Hrabal se v kapse kalhot uniformy s nadějí že najde něco ostrého myslel si že něco najde protože to byl přímo odborník na ničení věcí. „Jo„ našel kapesní nožík.„Sice ani nevím jak se mi dostal do kapes ale to je teď jedno musím se odsud dostat!!!„ Zanedlouho měl rozřezané provazy kterými byl svázán a měl i pár docela hlubokých řezanců na dlaních a na rukách kvůli snaze rozřezat provazy. Konečně byl volný ale ještě neměl vyhráno musel se dostat z místa ve kterém právě je ( trochu divná věta ) Ale najednou někdo otevřel dveře které vypadaly skoro jako od velkého trezoru. Vešel do nich Vysoký hubený no spíše vychrtlý muž s dlouhými vlasy a páskou přez ( z Ichigové strany) pravé oko a hned vedle něj byl muž s šedo-stříbrnými vlasy a obvázanou polovinu hlavy a ( zase z Ichigové strany ) lévé oko.„ Seš dobrej že ses rozvázal ale jak vidím tak si na to trochu doplatil„ řekl černovlasej a podíval se na jeho pořezané ruce a ďábelsky se zakřenil.„ No tak kámo nech už toho křenění„ řekl ten druhej unuděným hlasem.

„Co jste zač ?„ řekl Ichigo který ty dva pozoroval jak se chovají jako by tam nebyl. „ Já jsem Kokuto„ řekl šedo-stříbrno vlasej „ a to je můj parťák Nnoitora„ Ukázal palcem vedle sebe na vysokýho chlapa.„Fajn dost řečí„ řekl Nnoitora„co tím myslíš ?„ řekl Ichigo.„Pleteš se nám do cesty !!!„ řekl Kokuto ( vzpomínáte na první kapitolu jak tam padlo slovo o Ichigové práci ? Tak tím se jim plete do cesty pracuje jako shinigami aby si mohl našetřit a vypadnout z toho baráku ale jaksi jedna skupina zvaná Espada z neznámých důvodů zaútočila na Seireitei a Ichigo byl jediný schopný s nimi bojovat ne proto že ostatní byli vyčerpaní ale proto že byli slabí a Espada se teď potřebuje Ichiga zbavit a zničit Seireitei kvůli pomstě proti kapitánovi 1.divize Yamamotovi.)„Proto musíš zemřít„ dořekl za něj Nnoitora. Než se Ichigo nadál už před ním stál Kokuto s katanou v ruce a její špička byla mířena k Ichigové hrudi „neměj strach zemřeš pomalu – a bolestivě„ tentokrát se ďábelsky zakřenil on. „Ichigovi projela hrudí ostrá bolest a než spadl na zem ani nevěděl proč ale řekl něčí jméno – R-rukia... ležel na zemi a svíjel se bolestí protože katana zůstala v jeho hrudi.„ Cos to říkal ? Rukia ? Není to ta nová spolužačka? Nnoitora běž ji najít ale ať tě nevidí jen zjisti jestli má o něj zájem mám takovej nápad„

Tak další kapitola snad vás napnula a doufám že se těšíte na další :D